Kameny močových cest

Snad každý ve svém okolí slyšel o někom, kdo se stal svědkem či sám postiženým při ledvinné kolice. O tom, že se jedná o velmi nepříjemnou situaci spojenou s bolestmi křečovitého charakteru, často spojeném se zvracením a celkovou schváceností. Většinou vzniká na jedné straně beder a může "vystřelovat" do podbřišku. Potíže vyřeší většinou až nitrožilní aplikace léků proti bolesti u lékaře a další vyšetření na urologickém pracovišti.
 
Kromě toho může přítomnost kamenů močových cest vést po delší době k opakování močových infekcí nebo až ke ztrátě funkce ledviny při zablokování odtoku z ledviny močovodem. Proto je vyšetření urologem součástí diagnostiky a léčby močových konkrementů.
 
Nejčastějším dotazem našich pacientů jsou při kamenech močových cest otázky týkající se prevence novotvorby těchto kamenů. Proto níže uvedené řádky jsou určeny pro ty, kteří hledají doporučení při již známém složení vymočeného či vyoperovaného kamene močových cest.
 

Pitný režim

  • Množství.
    Nemocní s ledvinovými kameny musí především zabránit tvorbě příliš koncentrované moči. Potřebné množství tekutin je určováno množstvím moči, které by u zdravého jedince nemělo klesnout pod dva litry za 24 hodin. To znamená, že při zvýšené fyzické námaze, při nadměrném pocení, při pobytu v horkém prostředí, při průjmech, musí být příjem tekutin zvýšen alespoň do té míry, aby se dosáhlo potřebných dvou litrů moči. Doporučujeme, aby si nemocný toto množství postupně vysledoval, tj. aby si zprvu měřil jednotlivé porce moči a nespoléhal se na nepřesný odhad, zejména v uvedených kritických podmínkách. Je možné si opatřit močoměr a odměrný válec (v prodejnách zdravotnických potřeb) a sledovat specifickou hmotnost moči. Tu pak udržovat pod 1.015 g/cm3.
  • Pravidelnost.
    Tvorba málo koncentrované moči musí být stálá. Lze to zajistit pouze pravidelným příjmem tekutin, nejlépe v dvou až tříhodinových intervalech, nikoli v nárazech! Také před spaním se musí pacienti s ledvinovými kameny dostatečně napít, popřípadě i při každém nočním močení. Jen tímto způsobem je možné zajistit tvorbu málo koncentrované moči po celých 24 hodin, tedy i v noci a k ránu.
  • Složení tekutin.
    Hlavní zásadou je co nejpestřejší skladba tekutin, což znamená denně střídat minerálku, čaj, mléko, nízkostupňové pivo, ovocnou šťávu apod. (pokud lékař některý nápoj nezakáže). Druhou zásadou je, aby polovina předpokládaného množství přijímaných tekutin byla čistá voda bez přísad.

Dietní režim

Dietní režim se řídí složením močového kamene a výsledky odborných vyšetření. Proto tento režim vždy upřesňuje odborný lékař. Zde uvádíme jen všeobecné zásady. Základním doporučením je střídmá a pestrá strava. Podle skladby kamene doporučujeme určité změny jídelníčku, které ve většině případů ani tolik neomezuji, jako spíše odstraňují dietní zlozvyky.
 
Kameny ze šťavelanu vápenatého (kalciumoxalátové)
  • Nemocným doporučujeme snížit příjem živočišných bílkovin na 100 až 120 gramů denně (to se týká masa, masných výrobků, uzenin, drůbeže, ryb, vnitřností). Ukázalo se, že většina nemocných s ledvinovými kameny jí maso či výrobky z masa dvakrát až třikrát denně. Přitom tyto živiny zvyšují množství kamenotvorných látek v moči.
  • Dále doporučujeme střídmý příjem nebo částečné omezení potravin s vysokým obsahem šťavelanů, tj. špenátu, reveně, červené řepy, fazolí, částečně i mrkve, hroznů, borůvek, pomerančů a grapů. Také obyčejný čaj, zejména silný, kakao a čokoláda jsou vydatnými zdroji šťavelanů. Je prokázáno, že čaj může být hlavním zdrojem šťavelanů v potravě. Také z vitamínu C se v těle vytvářejí šťavelany, jeho denní dávka by proto neměla přesáhnout jeden gram.
  • Příjem vápníku by se měl udržovat na střídmé hranici 600 až 800 miligramů denně, což odpovídá přibližně 0,5 až 0.75 litru mléka (jogurt 100 g odpovídá 0.2 l mléka, tavený sýr 100 g = 0.3 l mléka, tvrdý sýr 100 g = 0.5 l mléka, ementál 100 g = 1 l mléka). Pokud nesnášíte mléčné výrobky, pak můžete dodat vápník v minerálních vodách, nejvhodnější je Rudolfův pramen, který navíc obsahuje více hořčíku. (Vhodné jsou též minerálky Korunní a Karlovarský Mlýnský pramen.) Mléčné výrobky či minerálky doporučujeme podávat spolu s hlavními jídly v průběhu celého dne, to znamená doporučenou dávku rozdělit do několika menších dávek. Další omezení vápníku ve stravě je u většiny pacientů nevhodné a může je doporučit jen odborný lékař. Jakékoli přísnější omezení vápníku ve stravě musí být současně doprovázeno i přísnějším omezením sťavelanů a naopak.
  • Vhodné jsou potraviny s vysokým obsahem vlákniny (nejlépe ke každému jídlu, jinak alespoň 1-2 x denně) 
    • ovoce a zeleninu, mimo těch, které nedoporučujeme z důvodu zvýšeného obsahu oxalátů
    • otrubová vláknina - ovesné vločky, pšeničné vločky, kukuřičné vločky, celozrnný chléb a otrubový chléb.
  • Doporučujeme střídmě solit (omezit přesolené potraviny, nepoužívat slánku).
  • Nevhodné je větší množství alkalických minerálních vod (například Bílinská).
  • Příjem zeleniny a ovoce (mimo výše uvedené) je bez omezení.
Kameny z kyseliny močové
  • Nemocní s těmito kameny by měli omezit potraviny, které obsahují zvýšené množství tzv. purinových látek: vnitřnosti, ryby, luštěniny, masové výtažky, maso a uzeniny, zejména tučné, dále houby, nadměrně tučné potraviny, čokoládu a alkoholické nápoje.
  • Moč těchto nemocných bývá velmi kyselá. Proto v jejich dietě mají převažovat potraviny, které podporují vznik zásadité (alkalické) reakce moči. Týká se to brambor, všech druhů zeleniny a ovoce, včetně citrónů (i ve formě kompotů), mléka, moučných výrobků z černé mouky.
  • Často jsou tito nemocní otylí, a proto by měli držet dietu s nižší kalorickou hodnotou, popřípadě přímo redukční aby jejich tělesná hmotnost (váha) odpovídala výšce a pohlaví.
  • Vhodné nápoje při těchto močových kamenech jsou alkalické minerálky (Bílinská a Mattoniho kyselka, Fatra). Pivo je pro tyto pacienty méně vhodné pro poměrně vysokou kalorickou hodnotu, obsah alkoholu a mírné okyselování moči.
Fosfátové kameny
 
Je zcela nevhodné pít alkalické nápoje (viz výše). Naopak je důležitý zvýšený příjem léčivých čajů, zejména při močové infekci.
 
Při výskytu kamenů smíšených, popřípadě neznámého složení, je třeba přijmout alespoň všeobecný režim ve smyslu omezení živočišných bílkovin na 120 gramů denně, omezit látky bohaté na puriny a šťavelany.
 

Shrnutí hlavních zásad pro nemocné s ledvinovými kameny

  • Dodržovat doporučený pitný režim, aby množství moči nekleslo pod dva litry za 24 hodin. Omezit alkohol a bílé víno.
  • Zpřísnit pitný režim při nadměrném pocení, průjmech či zvýšené tělesné námaze, chránit se přehřátí.
  • Jíst střídmě, pestrou stravu, snížit tělesnou hmotnost na hodnotu odpovídající výšce a pohlaví.
  • Dodržovat všeobecný dietní režim a upřesněné rady odborného lékaře.
  • Pečovat o pravidelnou stolici, nejlépe stravou, která umožňuje dobré vyprazdňování (zelenina, ovoce, celozrnný chléb, otruby, kyselé mléko, jogurt). Vyhýbat se projímadlům, která mohou způsobit nadměrné ztráty tekutin, a tak zvýšit koncentraci moči.
  • Dbát o pravidelný pohyb, který zajišťuje dobré odvádění moči.
  • Pravidelně brát ordinované léky a řídit se radami lékaře.
  • Vymočený kámen přinést na vyšetření.
 
Při známkách močové infekce (časté močení, pálení při močení, teploty), při kolikovitých obtížích či zástavě močení vyhledejte lékaře.
 
Pokud vedle močových kamenů má nemocný též porušenou funkci ledvin, bude pitný a dietní režim odlišný, podle pokynů odborného lékaře.
 
(Materiál: Dietní pokyny pro pacienty s ledvinnými kameny, autor Doc. MUDr. Radim KOČVARA, CSc.)